Dnes (31.10.), po západu Slunce, nastává svátek Samhain, který byl pro Kelty začátkem nového roku.
Slavíme vstup do temné části roku, do období zimy. Je to období poslední sklizně. Po tomto dni už se do země nesahá a vše co zůstalo na polích náleží duchům přírody.
Energie tohoto období je těžká a syrová, vše je zpomaluje a ztišuje. Hranice mezi světem živých a mrtvých se ztenčuje a taktéž rozdíl mezi temnotou a světlem. V tomto okamžiku je třeba dodat, že se není čeho bát. Je to čas zastavení, zúčtování, ukončení a zbavení se vlivů a konceptů, které se přežily a ztratily opodstatnění. Ale především je to den znovunapojení se na kmenové a rodinné předky. Naši předkové věřili, že se v tomto období naše smysly stávají vnímavějšími ke komunikaci se světem za oponou. Své předky můžeme požádat o pomoc a ochranu.
Zároveň je vhodný čas na to, zkoumat temnotu v nás a svůj postoj ke smrti. Je temné vždy nutně i špatné a zlé nebo je nezbytným protikladem k tomu, co považujeme za světlé a dobré? A otázka smrti je asi ta nejzásadnější, protože jak i jóga učí, strach ze smrti je jednou z největších překážek. A pořád je toto téma tabu a vytváří spoustu strachů.
Z těch praktických rituálů, které dnes můžeme provést, je zakopání toho nejkrásnějšího jablka do země jako potravu pro duše mrtvých. 
Měli bychom dnes rozsvítit svíčky nejen uvnitř, ale i venku za oknem, na zahradě. Můžeme také nechat venku trochu jídla pro okolo procházející duše. 
Můžeme zajít na hřbitov nebo si vytáhnout staré fotky a zavzpomínat na ty, co už tu nejsou.
Přeji vám krásný den a především večer a také vám přeji, abyste si ve svém životě dovolili alespoň trochu magie a zázraků.