Dnes bych chtěla sdílet jen pár útržků z poslední doby. Mám takový pocit, že jsem zaseknutá na jednom místě, v mezičase, nedokážu udělat takový ten pořádný krok dopředu, do neznáma. Jak kdyby se staré vzorce rozbořily, ale ještě se nevytváří žádné nové. Původní věci přestaly dávat smysl a je těžké si to přiznat. Takže tak nějak jsem, teď a tady, nasávám, zabývám se jinými tématy, tvořím a těším se, kam to celé směřuje. Myslím si, že v tom nejsem sama a že se tak nějak mění celý svět. Nemáte taky ten pocit?





