Příspěvek od Michala. Oceníte zejména tehdy, pokud jako my milujete Star Wars. 
S posledním dnem naší společné meditační cesty připomenu ještě vlastnost, která se z naší společnosti postupně vytrácí – trpělivost.
Člověk si snadno zvykne na luxus dnešní doby, v podobě zkráceného nebo žádného čekání. Doručení do druhého dne, jakákoliv surovina dostupná v obchodě, nezávisle na ročním období, o Tinderu snad ani nebudu mluvit. Kdykoliv vezmeme zkratku místo delší, zajímavější, ale možná náročnější cesty, je to další hřebíček do rakve trpělivosti.
Znovu jsem si to uvědomil, když jsem začal, jako teď snad každý, péct chleba. Prostě kvásek potřebuje čas, kynutí, fermentace, všechno chce svoje.
A s tím taky souvisí důvěra ve vlastní cestu. Málokdy se zastavíme a podíváme na cestu, kterou jsme ušli. Často se srovnáváme s jinými lidmi, ale málokdy se porovnáme s naším o rok mladším já. Jací jsme byli před rokem, před měsícem nebo před touto meditační cestou?
Pokrok v meditaci, stejně jako v ásanové praxi a vlastně skoro ve všem, vyžaduje trpělivost a soustavnou snahu. Prostě každá jedna meditace, i když se nedaří, je krok kupředu, třebaže jen malý. Nejde to uspěchat a neexistují zkratky. Jak říká jedno přísloví: „Nejlepší doba pro zasazení stromu byla před dvaceti lety, druhá nejlepší je právě teď.“
Ať vás provází Síla…
