Dnes bych se chtěla zmínit o takové maličkosti, která ale může být docela podstatná. Jde o naše místo na meditaci.
Vlastně bychom se chtěli dopracovat k tomu, že nám nebude záležet na tom, kde sedíme a posadíme se klidně doprostřed obýváku na koberec. Ale hlavně ze začátku může být velkou pomůckou, když si vytvoříme místo, kam se budeme těšit a které si nás přitáhne. Pomůže nám to nejen vybudovat pravidelnost, ale dodá to celé té praxi takový posvátný nádech.
Moje první takové místo byla dřevěná krabička, ve které bylo pár kamenů, obrázky učitelů a soška Ganéši. Protože jsem se neustále přesouvala z místa na místo, měla jsem tuto přenosnou krabičku, která byla vždy se mnou. Vždycky jsem ji jen otevřela, vedle ní zapálila svíčku a místo bylo vytvořeno.
Teď už mám doma takový svůj koutek pro praxi. Můžete to nazývat třeba oltář, ale taky nemusíte, pokud vám to není příjemné. Mám tam kameny, svíčky, sošky, různá vykuřovadla, málu… Je jen na vás, co si tam umístíte. Klidně si tam umístěte i složenou deku nebo polštářek a vracejte se na to jedno místo.
Není to něco nezbytně nutného, kvůli čemu byste museli teď hned přestavit půlku bytu, stačí si pro začátek třeba někam umístit svíčku. Zároveň také funguje to, že když se během dne na to své místo podíváte, připomene vám to vaši praxi nebo se možná na chviličku zastavíte a nadechnete se. Máte doma nějaké takové místo? A ještě abych nezapomněla. Zítra pokračujeme ještě s pěti minutami v kteroukoliv denní dobu.
