„Muž kázně by měl neustále ukázňovat své já, setrvávat v ústraní a sám, ovládat své myšlenky, být bez přání a bez majetku. Na čistém místě nechť si zřídí pevné sedátko, ani příliš vysoké, ani příliš nízké, a rozprostře na něm posvátnou trávu, antilopí kožešinu a plátno. Když na sedátko usedne, nechť zaměří mysl na jediný bod, zkrotí činnost myšlenek i smyslů, a aby očistil své já, pohrouží se v sebekáznění. Tělo, hlavu a krk nechť drží zpříma a nehybně, je pevný upře pohled na špičku vlastního nosu a nerozhlíží se kolem.“ Bhagavadgíta, 6:10-13
Bhhagavadgíta bývá často označována jako učebnice Bhakti jógy, ale často tam můžeme najít i zmínky a dokonce návody k Rádža józe, neboli té meditační. Zde je určitě na místě několik vysvětlení. Tak zaprvé, „muž kázně“ je jógín a sebekáznění je jóga. Je to starý překlad od J. Filipského a J. Vacka z roku 1976. A právě proto se mi toto vydání líbí, interpretace slova jóga jako sebekáznění mi přijde krásně vystihující. Zadruhé, Bhagavadgíta je starý text (cca 500 př. n. l.) pocházející z Indie, takže nemusíte nutně shánět antilopí kožešinu nebo se vzdávat veškerého majetku. To přijde s časem.
Pro začátek bude úplně stačit, když se budete řídit informacemi platnými pro dnešní dobu. Ať už žijeme ve městě, nebo na samotě u lesa, je dobré čas od času setrvávat v ústraní a sám, abychom lépe porozuměli vlastní mysli a svému já. To, že by vaše meditační sedátko mělo být přiměřeně vysoké a na čistém místě, to se tak nějak rozumí samo sebou. Teď se dostáváme k důležitému místu. Zaměření mysli na jeden bod je velmi dobrá rada pro meditaci. Jde o to dát naší roztěkané mysli (na východě se říká „monkey mind“) něco, na čem se může zklidnit. A ten jeden bod může mít mnoho podob. Například vnitřní pohled na špičku nosu nebo mezi obočí. Můžete se soustředit na dech, zvuk, vůni nebo třeba na mantru. Cokoliv, čím se ukázní neustálý tok myšlenek. S tím souvisí i zkrocení smyslů. Pokud se necháme zmítat vlastními smysly, budeme jako pes, který se honí za každým autem, které projede, ale žádné nechytí. Vyruší nás každý zvuk, vůně nebo moucha ve vedlejším pokoji. Držet tělo, hlavu a krk zpříma je taky vynikající nápad. Především proto, že nás po delší době meditace nebudou bolet záda od špatného sedu.
Zkrátka a dobře, ve starých textech je možné nalézt mnoho moudrosti, která jen čeká na své objevení. A často jsou to myšlenky platné pro dnešní dobu mnohem více, než bychom čekali. Moudrost je nadčasová.
Autorem tohoto článku je Michal.
