Poslední článek se zaobíral šatkarma krijí (http://terezabrezinova.cz/2020/04/08/satkarma-krija/), nyní se podíváme na krija jógu podle Patandžaliho. Obecně o krija józe pojednával tento článek. (http://terezabrezinova.cz/2020/03/24/krija-joga/).
Pokud to vezmeme velmi zeširoka, tak Patandžaliho Jóga sútry jsou praktický návod k tomu, jak dosáhnout Jógy (s velkým J), samádhi neboli osvícení. Jedná se o naprosto stěžejní dílo pro každého praktikanta jógy. Nečte se ovšem nijak snadno, proto jsou užitečné různé komentáře a výklady.
Nejčastěji se pozornost upíná na osmistupňovou cestu neboli aštánga jógu. Často ji znají i lidé, kteří tuto knihu nikdy ani neotevřeli. Patandžali nám ale nabízí i jiné cesty.
Aštánga jóga
- jama
- nijama
- ásana
- pránájáma
- pratjáhára
- dhárana
- dhjána
- samádhi
Tuto osmistupňovou cestu si podrobněji rozebereme v dalším článku. 🙂 Nyní ji zmiňuji jen pro lepší zařazení do kontextu a zorientování se.
Podle některých učitelů Patandžali pokládal krija jógu za mnohem významnější než aštánga jógu. Míní se tak zejména z toho důvodu, že ji uvedl hned jako první verš v druhé kapitole súter, která pojednává o praxi. V těchto starých textech se nepoužívala žádná zvýraznění, podtržení a navíc se jedná původně o ústně předávanou tradici. Platí tedy, že co je napsáno jako první, je nejdůležitější.
Obecně se říká, že někomu může stačit, když si přečte první verše súter, o tom, co je samádhi a už jen tím jej dosáhne. Pokud nám to nestačí, Patandžali uvádí jaké praxe provádět. Často i stylem: „Ok, pokud to ještě nefunguje, existuje toto a toto.“ A v tom je to skvělé, že si každý vybere svoji cestu.
Krija jóga neboli jóga činu je tříkrokovou cestou. Patří sem tapas, svádhjája a íšvárapranidhána.
तपःस्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानिक्रियायोगः॥१॥
tapaḥ svādhyāyeśvarapraṇidhānāni kriyāyogaḥ॥ 1॥
Jóga činu je tapas (sebe-ovládání), svádhjája (studium) a íšvarapranidhána (odevzdání Bohu).
(David Dostál – Kořeny jógy)
Zajímavé je, že tyto tři jsou i součástí aštánga jógy. Nalézáme je v nijamách. To, že je Patandžali zmiňuje i jako samostatnou cestu, zdůrazňuje jejich důležitost. Zároveň to může poukazovat na to, že pro někoho může být tato tříkroková cesta ještě příliš složitá a potřebuje komplexnější návod – aštánga jógu.
A co tedy tato tři slova znamenají?
Tapas znamená disciplína nebo taky horkost. Co je zde myšleno, je sebedisciplína. Jelikož jsou celé jóga sútry o tom, jak pracovat s myslí, jak ji zklidňovat, i tato praxe by měla sloužit se zklidnění mysli. Napadá mě jedna taková sebedisciplína vhodná pro dnešní dobu – naše mysl není asi úplně klidná, pokud každých 30 vteřin kontrolujeme svůj telefon a projíždíme sociální sítě. Tak co zkusit sebedisciplínu i v tomto případě?
Svádhjája znamená studium. Studium můžeme rozdělit podle Vjásova komentáře (což je asi ten nejdůležitější) do tří oblastí:
- studium textů pojednávajících o vysvobození
- védské recitace
- opakování mantry óm
Pokud se rozhodneme studovat texty, je důležité začít něčím, co nás neodradí. Indické myšlení je, ať chceme nebo ne, jiné a často máme pocit, že nám to vůbec nedává smysl a chceme knihu vyhodit z okna. Za mě doporučuji začít Bhagavadgítou. Ještě lepší je, jít nejprve na nějakou přednášku o Bhagavadgítě a zorientovat se v kontextu. Pak se čte snadněji. Skvělé jsou také různé zaznamenané rozhovory s učenci, např. kniha Já jsem to. Dobré jsou i autobiografie jako Cesta domů a Životopis jógina.
Poslední je íšvarapranidhána neboli odevzdání Bohu. K čemukoliv, co dělám, přistupuji nesobecky a uvědomuji si, že existuje něco, co mě přesahuje – a tomu vše odevzdám. Víra také slouží k tomu, že se naše mysl uklidní. Íšvarapranidhána je i o tom, že konáme, ale nelpíme na výsledcích svých činů. Často příliš lpíme na plodech svých činů a vlastně nám nezáleží na dané činnosti, která k těm plodům vede – např. naše zaměstnání a peníze jako výsledek. Když ovšem budeme vědomě vykonávat činnost, budeme ji odevzdávat něčemu vyššímu, nebudeme lpět na tom ovoci, které přináší, budeme obecně mnohem víc vyrovnanější a klidnější – nerozhází nás ani úspěch, ani neúspěch. Činnost pro činnost, nikoliv pro výsledek.
Důležité u krija jógy je to, že jde o praxe, které nejsou nějak ohraničené časem, jsou to spíš naše životní postoje. Nemůžeme mít tapas a íšvarapranidhána 10 minut denně, studium také nekončím poté, co zaklapnu knihu, ale neustále si třeba daný verš, který si přečteme, ten den připomínáme.
Velkou inspirací a zdrojem pro tento článek mi byl David Dostál, výborný učitel, od kterého se je opravdu co učit. Koukněte na jeho stránky www.korenyjogy.cz