V minulém článku (http://terezabrezinova.cz/2020/03/24/krija-joga/) jsme si vysvětlili význam slova krija a zmínili jsme si některé příklady, které můžeme mít na mysli, když řekneme krija jóga. Nyní se zaměříme na hathajógové krije.
Některé přístupy hovoří o tom, že naše tělo není vůbec důležité, že zaměřením se na tělesno akorát posilujeme připoutanost k našemu fyzickému obalu a brání nám to na spirituální cestě. Zkoušeli jste si někdy meditovat s bolestí zad nebo urputnými křečemi v břiše? Zkoušeli jste někdy praktikovat ásany či pranajámu s ucpaným nosem?
Můžeme si to popsat tak, jak to dělá spousta autorů. Představme si, že naše duše je pasažér a naše tělo je nějaké vozidlo – auto. Pokud chceme jet na výlet, vydat se na nějakou dlouhou cestu, potřebujeme, aby naše auto bylo spolehlivé, aby nás někde nevysypalo, abychom nemuseli zastavovat v odstavném pruhu na dálnici a řešit závady. Také chceme, aby se nám v něm dobře jelo a my se mohli soustředit na krásnou krajinu kolem a na cíl naší cesty.
Stejné je to s naším tělem, pokud se ve svém těle cítím dobře, vím, že mi slouží k tomu, že můžu vůbec existovat na tomto světě a že můžu konat právě díky němu, tím pádem zároveň vím, že je potřeba se o tělo starat a očišťovat je. K tomu právě slouží šatkarma krija.
Veškeré jógové praxe jsou praxe očistné. Nepotřebujeme nic přidat, vytvořit, spíš naopak, potřebujeme se určitých věcí zbavit (např. falešných představ o sobě, emocí, které máme uložené někde v těle…), tak abychom se postupně dostali k naší pravé podstatě – můžeme říct duši.
Menší vsuvka: Jóga nás učí to, že máme celkem 5 obalů/těl, které se vzájemně ovlivňují. Šatkarma krija pracuje s první a druhou vrstvou, očišťuje fyzické tělo a energetické neboli pránické tělo – pročišťuje kanálky – říkáme jim nádí -kterými proudí energie. Zároveň, ať chceme nebo ne, když máme v harmonii tyto dvě vrstvy těla, energie může volně proudit, ovlivňuje to naši další vrstvu – mysl. Naše mysl nebude tak roztěkaná, snadněji ji můžeme zaměřovat do jednoho bodu. Zároveň, když nás nebolí tělo, lépe se nám sedí na jednom místě a s klidem těla často přichází i klid mysli.
Tradičně se hatha jóga skládala pouze z šesti (v sanskrtu šat) krijí, až později pod sebe zahrnula i ásany, pránájámu, mudry a bandhy a z šatkarma krijí se staly praxe pro pokročilejší praktikanty.
ŠATKARMA KRIJA
- néti: čištění nosu – buď pomocí slané vody (džala néti) nebo pomocí provázku (sútra néti). Tato technika je jedna z nejjednodušších a nejrozšířenějších. Konvičku na proplach nosu seženete i v lékárně a často ji doporučují i alergologové a ORL specialisté. Důležité je, pokud používáme slanou vodu, aby měla přibližně stejnou teplotu, jako má naše tělo a aby měla dostatečný obsah soli – pokud bychom používali vodu bez soli, způsobilo by to opuchnutí sliznic. Potřebujeme používat hypertonický roztok, nikoliv hypotonický.
- dhauti: očista žaludku, k níž se používá opět buďto slaná voda a poté vyvolání zvracení a nebo polykání a následné vytažení pruhu látky ze žaludku.
- basti: očista střev – buďto formou klystýru nebo šanka prakšálany, která spočívá v pití slané vody a provádění specifickým cviků. Tato technika je poměrně oblíbená a rozšířená i mezi lidmi, kteří se o jógu vůbec nezajímají. Má však svá přísná pravidla a před tím, než se do toho pustíte, si je doporučuji podrobně nastudovat.
- nauli: neboli vlnění břišní stěny. Tato technika není až tak složitá na provádění, chce to jen určitý nácvik – začíná se většinou s agnisárou, což je zatahování a uvolňování břišní stěny, až poté se přechází k vlnění těchto svalů – samotnému nauli. Tato praxe je nezbytná vždy provádět na lačno. Pomáhá správné funkci trávicí soustavy.
- kapálabhátí: v překladu čištění lebky nebo taky zářící lebka se někdy mylně řadí mezi pránájámu, tam ovšem nepatří. Jde o prudké, rychlé výdechy nosem, kdy nádech se děje samovolně, nedáváme mu žádnou pozornost. Po několika cyklech této krije se můžeme cítit plni energie, jako kdybychom si dali kávu. Zároveň můžeme cítit i určitý klid mysli.
- trátaka: spočívá v upření pohledu do jednoho bodu – buďto třeba na svůj prst nebo často na plamen svíčky. Tato praxe pročišťuje oči a zlepšuje zrak.
Ne všichni učitelé tyto techniky doporučují, zejména ne jen tak, jako prevenci, ale pouze tehdy, když máme nějaké obtíže. Můžeme si opět použít přirovnání s autem, když budete mít čisté, nablýskané auto, nemusíte jezdit do myčky – tím akorát riskujete opotřebení laku. Když máte plnou nádrž benzínu, proč byste ji opakovaně vyčerpávali a načerpávali znovu? Nebo když máte plnou baterku, taky ji doma nepřipojíte na nabíječku jen tak…
Co bych za mě rozhodně doporučovala, je učit se tyto praxe (kromě néti) pod dohledem zkušeného učitele či je s ním, u těch jednodušších, alespoň konzultovat.
Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji k přečtení Hathajógapradipiku či různé knihy o jógové terapii, kde jsou tyto techniky detailně popsány a navíc rozčleněny do více poddruhů. Například mezi dhauti patří i jednoduché čistění jazyka speciální škrabkou.