Tyto dva pojmy, které oba pochází ze sanskrtu, tvoří první dvě z nijām. Slovo śauca by se dalo přeložit jako čistota, santōṣa jako spokojenost.
Co mají společného? Poslední dobou mi dochází, že mnoho. Jakoby byly v mém životě úzce propojené a jedna bez druhé nemohly být.
Ještě se ale stručně vraťme k ujasnění si kontextu a některých pojmů. Nijāma je koncept pocházející z Patañjaliho Jogasūter, jedné ze základních knih, které nám hovoří o józe. Nijāmy jsou druhým stupněm osmistupňové stezky, takzvané Ashtangy jógy, následují hned po jāmách. Jāmy udávají, jak bychom se měli chovat ke svému okolí, nijāmy „naopak“ mluví o tom, jak se chovat sami s sobě. (Ve výsledku nejsou žádní ostatní, ale pro pochopení je dobré si to takto rozdělit.)
Śauca, čistota, neznamená jen čistotu fyzického těla, ale i čistotu myšlenek a slov. Jak si to můžeme představit v reálném životě? Třeba tak, že si po sobě po každé asanové praxi uklidím podložku, ať už ve studiu nebo doma. Možná i tak, že si před praxí opláchnu nohy, obleču si čisté oblečení, uklidím kolem sebe nepořádek. Ať chceme nebo ne, tak se náš vnitřní stav často promítá do toho venkovního a naopak. Proto čím větší kolem sebe budu mít nepořádek, tím víc to bude rozptylovat moji mysl. Čistota myšlenek a slov je velmi důležitá, o tom nelze pochybovat. Kolikrát řekneme něco zlého, co až zabolí? A už jen to, že si to myslíme, ubližuje.
Santōṣa, spokojenost, není něco, co lze najít ve vnějším světě. Můžeme to najít pouze uvnitř sebe. Nesouvisí to vůbec s tím, co se nám děje. Možná se vám někdy stalo, že jste v těžkých chvílích a velkém vypětí cítili takovou zvláštní spokojenost. To souvisí s tím, že jste v tu chvíli tak plně v tom okamžiku, že nás nevyrušuje neustálé skotačení mysli z místa na místo. A to je to, co se snažíme najít. Nehledě na to, co se děje okolo nás, zda jsme šťastní nebo velmi nešťastní, uvnitř sebe bychom měli hledat a nacházet tuto spokojenost.
A kde nacházím propojení mezi těmito dvěma? Když kultivuji čistotu svých činů, slov a myšlenek, vyhýbám se dramatům a snadněji nacházím spokojenost. Navíc úklid vnějších věcí, třeba vytřídění přeplněné skříně, ve mně vždy zachová příjemný pocit. Pocit, že jsem se zbavila toho, co už nepotřebuji a vytvořila si prostor pro nové. Což můžeme přenést do všech oblastí našeho života. Skříní s oblečením to jen začíná. Zanechat to, co nám již neslouží a nechat tak vzniknout prostor pro něco dalšího.
Funguje to i opačně – když kultivuji spokojenost, budu kolem sebe i v sobě nejspíš snadněji vytvářet čistotu.